Děkuji za velice promyšlenou a profesionální odpoved’.

Mám to chápat tak, že bych si měla uvedené studie pročíst, abych mohla pokračovat v diskusi? … nebo bych mohla i laicky pokračovat jen za použití šedé kůry mozkové (to jen, protože mně diskutovat s Vámi moc baví a téma zaujalo) ?

Jsem moc rád, že máme u nás lidi, které učení baví a přenášejí to pak na studenty, přidávám se k Vám a smekám. Doufám, že tento trend budu nadále pokračovat.

Studie o které jsem se opíral byly zejména:
Babecky, J. & Dybczak, K., 2010. The Impact of Population Ageing on the Czech Economy. Working paper. Prague: Czech National Bank Czech National Bank.
Emerson, P.M., 2006. Corruption, competition and democracy. Journal of Develpment Economics.
Fortine, J., 2010. A tool to evaluate state capacity in post-communist countries, 1989–2006. European Journal of Political Research, pp.654-86.
Klicperova, M., Feierabend, I.K. & Hofstetter, C.R., 1997. In the Search for a Post-Communist Syndrome: A Theoretical Framework and Empirical Assessment. Journal of Community & Applied Social Psychology, 7(1), pp.39-52.
Hofstede, G., 1984. Culture’s consequences : international differences in work-related values. Abridged Edition ed. Beverly Hills: Sage Publications.

PS: I Don Quixote je v dnešní době zapotřebí, nemyslíte (řečnická otázka)? 🙂

Nevím o jaké studie se jedná ohledně změny systému, ale přece jsme svědky toho, jak rychle se mění systém a přitom lidé dlouho ve svých názorech a zvycích setrvávají, takže říct, že rodina se změní rychlejí je velice optimistické.

Maminika na Vás musí být patřičně hrdá, avšak obávám se, že se jí podařílo také (soudě z blogu o jednorožcích a nožích)vychovat Don Quixote…a láska není klišé, ale to vzácné magické koření co nám dává chutˇ do života, do práce a nadlidských výkonů.

Nemyslím si že výše příjmů rodiny ovlivní kreativitu dítěte, ale způsob jakým mu rodiče naslouchají a jak se mu věnují ano. Přehazovat zodpovědnost za základní znalost svých potomků na školní systém není jen alibistické, ale nebude to fungovat.

Uveďme si příklad malého školáka z malého městečka, vyrůstajícího pouze ze svou mamkou. Ačkoli by se zdálo že neměl moc velkou možnost uspět, byla to právě jeho mamka, která mu naslouchala a podporovala v tom co chtěl dělat. I když peněz bylo vždy po skromnu, na anglický tábor jednou za rok se našetřilo vždy. A když mu hloupá matikářka dala poznámku, která nedávala smysl, tak se doma prostě ignorovala. Jednou dokonce mamka vyběhala přesun do jiné třídy kvůli angličtině, protože bývalá přeučená ruštinářka nebyla tím správným partnerem pro rozvoj jejího syna. V malém městečku také byly 3 základní školy a několik výběrových tříd v každé z nich. Bylo také spoustu fajn a ještě více hloupých učitelů (to je ale asi všude)….rozdíl byl v tom jak moc se s tím studentíčkem pracovalo doma…a opět se vracím ke slovu které zní jako jako klišé, ale s jakou láskou. No a vidíte a dnes si s Vámi tenhle kluk píše 😉

Příští blog bude více zaměřený na kreativitu na VŠ, ale pokud je nějaké téma, která Vás zajímá dejte vědět, rád se na něj zaměřím přes příště.

Kriticky také přiznávám pravdu, že záleží jak na škole, tak i na systému. Avšak ruku na srdce, mají malí školáčci možnost volby? Nemají, ale vy máte; jde jen o tom přemýšlet.